Vyhnali holku z Prácheňska, nevyhnali kopce a lesy z holky….
Beskydy miluji, kdykoliv jedu ze stepi Hané k Hostýnským vrchům, k Vsetínu, Rožnovu, Velkým Karlovicím, je to pro mne svátek a tak trošku cesta domů a do dětství. Sudičky nitě osudu často spřádají velice divoce a o životní kotrmelce nemá jedna nouzi. Kotrmelce… přímo veletoče to občas...
"Hlavní dokumentarista" ateliérů v Fort XVII v Křelově dal na neveřejné stránky fotky z kurzů proběhlých v už vlastně loňském roce. Stáhla jsem, co se tkalcovny týká. A připomněla si, jak často jsem u sebe měla návštěvy zcela nečekané. Takové to: "Máte štěstí, že jdete zrovna kolem a náhodou tu zrovna tkadlenku máme, ťuky ťuk... můžeme na chvíli...
Po dost průšvihové prosincové akci, do které jsem byla spíš v manévrována, než že bych sama na ní být, jsem se rozhodla, že když průser na brněnském výstavišti, tak jen a pouze v mé režii a jen a pouze z mého svobodného rozhodnutí. Ještě v prosinci jsem prostudovala plán akcí BVV a rozhodla se, že na výstavě tvůrců z...
Mám za sebou první letošní trh. České Budějovice. Byl to příjemný trh, provětral sklad hotového obrazně i doslovně. Před sebou mám Velikonoce v centru EDEN v Bystřici nad Pernštejnem. Jezdila jsem tam před Covidem pravidelně a ráda. Se to nějak přervalo... Se změnil provozovatel... Na Velký pátek empiricky ověřím to o tom opakovaném (ne)vstupování...
Trhám "sponzorský dar" v podobě krabice od banánů plné vyřazeného povlečení do hadráku a zjišťuji, že mi pod rukama opět prochází dějiny. Asi by bylo vhodné části mého zboží vykat. Škoda, že neumím slyšet povídání si látkových útků. Tento polštář by se historkami všelikými jistě jen hemžil. Historkami, drazí dyslektici a nimralové i hnidopiši,...
Sobota 17.2. a neděle 18.2. to byl celkem fičák v plechovce sardinek. Pět tkaní chtivých, každý s jiným požadavkem, je na jednu tkalcovnu a jednoho lektora celkem dost. Opět jsem nestíhala fotit, tentokráte ani první hotové tkaniny budoucích hobby tkadlen a tkalců.
Podstatné je, že všichni odcházeli spokojeni.
On je pro mne každý kurz, který vedu,...
3.2. a 4.2. 2024 proběhl v tkalcovském ateliéru ve Fort XVII v Křelově první letošní kurz tkaní. Přiznávám se, že jsem jej vypisovala až jako třetí a jen týden předem, s nekalou myšlenkou, že když tam stejně musím jet, tak co kdyby náhodou....
Vem zralých plodů bavlníku žok a mozkomořích plášťů prádelní koš
Nech pavouka poutníka snovat pevnou nit a sebe o létu snít
V čase, kdy Vesna nejtvrději spí, znič první plášť, rvi další a další cár
Obklop beznaděj měkkou něhou
Nech břízu vyrůst tvou rukou
Zakázky tkám ráda. Splnit přání zákazníka mne svým způsobem naplňuje. Vím velikost, znám barevnou škálu. Většinou. Zpravidla. Často i vím, kde a jak bude tkanina používána.
A pak přijde zakázka, kde z klienta vytáhnu rozměr, ale problematiku dyzajnu nastíní: "... no aby byl takovej čučavej..." . A finýto, včul babo raď!